Dárek ke křtu a biřmování

symbolizuje duchovní smysl události – znamená očištění a život. Smývá hřích a otevírá příslib života věčného. Voda je životadárná, ale potenciálně také smrtící. Původní řecké sloveso baptizein znamená „ponořit” – staré já je ponořením utopeno a povstává nové stvoření. Člověk se ve křtu připodobňuje Kristu, který na kříži zemřel a po třech dnech vstal z mrtvých. Jeho smrt z lásky se stává zdrojem života pro druhé. Křest svou moc čerpá právě z Ježíšovy oběti, která zve k připodobnění.

Biskup se nad biřmovanci modlí: „ve křtu těmto svým služebníkům odpuštění hříchů a život věčný. Sešli na ně svého Ducha Utěšitele: dej jim ducha moudrosti a rozumu, ducha rady a síly, ducha poznání a lásky, a naplň je duchem bázně před tebou”. Potom na biřmovance vkládá ruce a maže je na čele vzácným olejem. Biřmováním tak člověk získává sílu, aby podle své víry žil, statečně ji vyznával a hájil. Dostává též plnější podíl na poslání Ježíše Krista – pomazaného na kněze, proroka a krále. Kristus je dokonalým knězem, neboť neobětuje zvířata ani rostliny, jak bývalo zvykem, ale sebe samého. Je dokonalým prorokem, protože slova o nekonečné Boží lásce k člověku dosvědčuje ochotou prolít za člověka svou krev. A je dokonalým králem, protože vítězí nad hříchem. Křesťan se pak má po vzoru svého Pána stát darem Bohu i lidem (kněz), má podle Božího slova žít a hlásat ho (prorok) a má přemáhat zlo v sobě i ve světě (král).

v římských katakombách. Základ christogramu tvoří průnik dvou řeckých písmen – chí (Χ) a ró (Ρ) – začátek slova ΧΡΙΣΤΟΣ (Christos), neboli Kristus. Slovo Kristus není pouhým přízviskem Ježíše z Nazareta, má hlubší obsah. Jde o řecký překlad hebrejského pojmu mašīah („mesiáš”), který označuje člověka pomazaného Bohem a poslaného se zvláštním úkolem mezi lidi. Ve starověkém Izraeli se takové pomazání vzácným olejem spojovalo s přijetím role kněze, proroka či krále. O rozšíření christogramu ΧΡ se zasloužil císař Konstantin I. Roku 312, před rozhodující bitvou, měl sen, ve kterém spatřil zmíněný symbol na nebi a uslyšel slova: „S tímto znamením zvítězíš”. Poté nechal christogram vymalovat na vojenské standardy a štíty, bitvu skutečně vyhrál a křesťanství pod jeho vládou mohlo vyjít z podzemí na veřejnost. Můžeme nosit různá znamení a odkazovat jimi na své směřování, osobní cíl. Tato znamení prozrazují kým chci být, komu se chci podobat. V případě christogramu se připodobněním nestávám méně sebou. Znak spojení s Kristem totiž vyjadřuje odklon od zla a nalézání sebe v ochotě dát se. (Tak jako se Bůh v Ježíši dal lidem.)